Pravidla úklidu
Jaké to je uklízet v cizích domácnostech, vychovávat děti na dálku a být neustále viditelná jen tehdy, když chybíte? A co nám práce, která je tak samozřejmá, že mizí v pozadí, říká o postavení žen, o rodině a o společnosti? Inscenace Pravidla úklidu otevírá téma neviditelné práce, migrace a péče – a zkoumá, jak nepsaná pravidla určují naše životy. Inscenace čerpá z dokumentárních rozhovorů se ženami, které pracují v těch nejhůře placených profesích. Na jevišti se tak potkávají zkušenosti pendlerek z Česka a Ukrajiny, matek napříč hranicemi Evropy, zaměstnaných ve vykořisťujících agenturách i intelektuálky z velkoměsta. Jejich charaktery se přelévají, mění a skládají do mozaiky hlasů, které vypovídají o těžkostech i o nečekané síle.
Pravidla úklidu jsou koprodukcí Kolonie z. s., A studia Rubín a Divadla nacucky!. Odbornou konzultantkou inscenace byla sociální antropoložka Petra Ezzeddine, která se dlouhodobě vědecky věnuje otázkám migrace a genderu a vztahu mezi nimi. Inscenace se tak dotýká nejen každodenní práce, ale i širších problémů – od ekonomické nerovnosti po dopady války na životy žen a rodin. Výsledkem je obrazotvorné představení, v němž se střídá poezie, ironie i surová realita a které připomíná, že společnost – stejně jako úklid – má svá pravidla, a že některé vrstvy prachu se prostě nikdy úplně nevyčistí.
💥 Inscenace je vhodná pro ty, kdo:
- mají zkušenost s prací, která zůstává neviditelná, a chtějí v ní najít uznání
- mají úctu k marginalizovaným skupinám a osobám v prekarizovaných pozicích, nebo jsou jejich součástí
- se zajímají o sociologii, antropologii, mezinárodní vztahy, genderová studia
- dotýká se jich současné dění na Ukrajině
#dokumentární #společenské #poetické #Ukrajina #aktuální #60minutovka
Upozorňujeme diváky, že se v této inscenaci používají kouřové efekty.
„Každá z postav je jiná, jejich charaktery se přelévají. Jde o jednu Ukrajinku a jednu středostavovskou Češku, která má možnost si Ukrajinku najmout, a pak o umělkyni – intelektuálku žijící ve velkoměstě. Divák je vnímá jako uklízející superhrdinky. Kupují si emoci a kvalitní čas na své děti. Následně se transformují do matek a vypovídají o nepsaných pravidlech péče, která po staletí tvoří ženský gender.“
Marie Kobrlová, Divadelní noviny
Inscenace vznikla jako koprodukce Kolonie z.s., A studia Rubín a Divadla na cucky.
