Divadlo

Historie

Divadlo nacucky! prošlo během své historie několika výraznými etapami, než se postupně proměnilo v profesionální nezávislé divadlo se stálým repertoárem, které kromě vlastní umělecké tvorby vytváří také platformu pro fungování širokého spektra dalších aktivit.

Divadlo nacucky! prošlo během své více než dvacetileté historie výraznou proměnou – od teenagerského amatérského souboru přes studentskou scénu na Konviktu a poloprofesionální divadlo na Wurmově ulici až k dnešní podobě plně profesionálního nezávislého divadla. Současná podoba divadla je výsledkem dlouhého procesu, v němž se postupně proměňovali jeho tvůrci, prostory, způsoby práce i dramaturgické směřování. Dnes Divadlo nacucky! staví na autorské tvorbě a  angažované dramaturgii, která propojuje aktuální společenská témata s příběhy a tématy vycházejícími z Olomouce a širšího okolí. Ve své tvorbě pracuje s devising theatre, dokumentárními a participativními postupy a dlouhodobě otevírá témata feminismu, ekologie, sociálních a politických problémů, identity nebo historické paměti. Divadlo nacucky! má jakožto kamenná scéna stálý repertoár a zve ke spolupráci výrazné režijní i herecké osobnosti z české i slovenské scény. Každou sezonu vznikají 3–4 nové inscenace, které vedle pravidelného repertoárového uvádění získávají také výrazný festivalový přesah – objevují se na významných českých i mezinárodních přehlídkách, jako jsou Divadelní svět Brno, Divadelní Flora v Olomouci, REGIONY v Hradci Králové, Dream Factory v Ostravě nebo …příští vlna/next wave… v Praze. 

2003–2006

Rané začátky
Začátky Divadla nacucky! sahají do roku 2003, kdy režisér Lukáš Večerka začal formovat teenagerský amatérský soubor. V prostorách olomouckého Domu armády se souborem připravil první dvě inscenace. Koláž z textů Jiřího Koláře Kolář/ž, neví kam jdem? získala hlavní cenu festivalu Wolkrův Prostějov. V roce 2004 převzal umělecké vedení souboru Jan Žůrek. Krátce nato se kolektiv přesunul do hodolanského divadla, kde se stal součástí nově vznikajícího Divadla Tramtarie. Kvůli rozdílným představám o dramaturgii a dalším směřování se soubor na začátku roku 2006 znovu osamostatnil.

2006–2012

Konvikt, Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci

Na podzim 2006 začala dlouhá etapa fungování Divadla nacucky! v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého. Řada členů souboru tehdy studovala na Filozofické fakultě UP. V prosinci 2007 měl premiéru Kabaret Kaldera, první inscenace, která se pravidelně reprízovala. Divadlo pokračovalo pod vedením Jana Žůrka a postupně dávalo prostor výrazným osobnostem nastupující generace – Janu Fričovi (Někdo přijde), Anně Davidové (Vyčištěno) a Jánu Mikušovi (Western).

Soubor fungoval pod občanským sdružením Divadlo Konvikt, později DW7, o. p. s. a kromě prostor Uměleckého centra UP pravidelně hrál také v Divadle hudby a jednu sezonu v hudebním klubu S-cube. Tvorba se v tomto období pohybovala mezi experimentální činohrou, autorským a pohybovým divadlem a storytellingem. Vznikly například inscenace Slečna Julie v režii Jana Žůrka, storytellingová inscenace Barbory Voráčové Jsem nebe, autorská Červená Karkulka Jana Friče, pohybově-storytellingová koláž Jana Žůrka Ostrov / Olomouc nebo pohybová inscenace Doupě Jana Žůrka a Hany Košíkové.

2012–2017

Divadlo nacucky! na Wurmově ulici

Na podzim 2012 získalo Divadlo nacucky! vlastní scénu v prostorách bývalé kanovnické rezidence na Wurmově 7. Prostor byl slavnostně otevřen v únoru 2013 premiérou inscenace Fernando Krapp mi napsal tenhle dopis v režii Jana Žůrka. Divadlo tehdy působilo jako poloprofesionální scéna a jeho produkci zajišťovalo DW7, o. p. s., které divadlo zastřešuje dodnes. Prostory na Wurmově ulici se postupně staly centrem kulturního a komunitního života ve městě. Rozšířila se nabídka vzdělávacích aktivit a workshopů a ve foyer vznikla Galerie W7.

Tvorba se dále rozvíjela v oblasti pohybového divadla – vedle inscenace Doupě vznikli také Dorian a Hedoné – a experimentu, například storytellingový projekt Saga III nebo koprodukce se skupinou Handa Gote Mlčení. Od roku 2014 se Divadlo nacucky! začalo výrazněji zaměřovat na moderní činohru a klasické i současné texty. Jan Žůrek uvedl Sofoklovu Antigonu ve výrazné aktualizaci s prvky site-specific jako svou poslední režii. Petr Nerušil nastudoval hru Thomase Bernharda Ritter, Dene, Voss, Tereza Říhová hru Marca Beckera Už nikdy sám a Zuzana Burianová dramatizaci knihy Erlenda Loeho Ole je frajer.

K autorskému divadlu a devising theatre se Divadlo nacucky! výrazněji vrátilo v roce 2015 první spoluprací se Silvií Vollmann, která zde připravila autorskou inscenaci Můj BF. O rok později následovala divácky úspěšná autorská inscenace MATE. Obě inscenace byly součástí dramaturgické linie zaměřené na mladé publikum. MATE se později přesunula do nového prostoru na Dolním náměstí, kde se hrála ještě další tři sezony.

Od roku 2017

Divadlo nacucky! na Dolním náměstí

V roce 2017 začala zcela nová kapitola historie Divadla nacucky!. Po odchodu z Wurmovy 7 otevřelo novou scénu přímo v centru města, na Dolním náměstí 42. Prostor se podařilo zrekonstruovat také díky velké podpoře veřejnosti v crowdfundingové kampani Dolní Vám. Sezonu 2017/2018 tak Divadlo nacucky! zahájilo na Dolním náměstí, kde sídlí dodnes.

Ředitelem divadla zůstal Jan Žůrek, který se v předchozích letech soustředil především na manažerskou práci. Vznikla proto nová pozice umělecké šéfky, kterou převzala Silvia Vollmann. Za jejího působení se z Divadla nacucky! postupně stalo profesionální nezávislé divadlo s vlastní dramaturgií zaměřenou na autorskou tvorbu a lokální témata rezonující v regionu. Divadlo má stálý repertoár založený především na autorské tvorbě a spolupracuje s výraznými autorskými režiséry a režisérkami, kteří pro jednotlivé projekty vytvářejí nové tvůrčí týmy. Na inscenacích se podílí okruh profesionálních hereček a herců působících na scénách napříč celou republikou. Herecké obsazení je proto proměnlivé a vždy vychází z charakteru konkrétního projektu, zároveň však navazuje na dlouhodobou spolupráci – řada hereček a herců se do Divadla nacucky! opakovaně vrací a známé herecké tváře se tak v jeho inscenacích pravidelně objevují. Právě různorodost tvůrčích týmů a výrazných režijních osobností se promítá do svébytné poetiky divadla a jeho dramaturgie, která se vyznačuje prvky angažovaného a dokumentárního divadla.

Sezona 2017/2018

1. sezona na Dolním náměstí

První premiérou na Dolním náměstí byla autorská inscenace Jsem do tebe (2017) v režii Silvie Vollmann. Navázala na předchozí linii autorského divadla pro mladé publikum a uzavřela koncepční trilogii (Můj BF – Mate – Jsem do tebe), která vycházela výhradně z principů devised theatre.

Silvia Vollmann se následně soustředila na novou pozici umělecké šéfky a pro první spolupráci oslovila režiséra Michala Hábu. Ten v Divadle nacucky! vytvořil mimořádně úspěšnou inscenaci Opletal (2018). Právě touto inscenací se výrazně ustálila dramaturgická linie, která je pro divadlo charakteristická dodnes – práce s lokálními tématy a kauzami rezonujícími v olomouckém regionu. Opletal měl premiéru na mezinárodním festivalu Divadelní Flora 2018, zůstal na repertoáru pět sezon a mimo jiné byl uveden i v rámci hlavního programu festivalu REGIONY v Hradci Králové 2019 a na festivalu …příští vlna/next wave… 2018 v Praze.

Sezona 2018/2019

2. sezona na Dolním náměstí

Dramaturgie Divadla nacucky! se začala zaměřovat nejen na regionální témata, ale také na aktuální společenská a politická témata. První premiérou sezony 2018/2019 byla česko-slovenská inscenace 1993 (2018), která připomněla 25. výročí rozpadu Československa a vznikla jako koprodukce se slovenským Divadlem DPM (Divadlo Petra Mankoveckého, Bratislava). Divadlo nacucky! postupně iniciovalo a realizovalo několik koprodukčních projektů, z nichž dvě inscenace se staly součástí stálého repertoáru. 1993 se díky koprodukci pravidelně hrála v Olomouci i Bratislavě po dobu tří sezon. Mimo jiné byla uvedena také na festivalu Setkání Stretnutie 2019 ve Zlíně a na Divadelním festivalu Kutná Hora 2019.

Na tuto dramaturgickou linii navázala i další odpremiérována inscenace Opuštěná společnost (2019) v režii Patrika Lančariče. Vznikla na základě stejnojmenné esejisticko-publicistické knihy Erika Taberyho a dále rozvíjela angažovanou linii současné tvorby Divadla nacucky!. Opuštěná společnost byla uvedena v rámci hlavního programu festivalu Divadelní Flora 2019 a také na festivalu …příští vlna/next wave… 2019 v Praze.

Sezona 2019/2020 a 2020/2021

3. a 4. sezona na Dolním náměstí

První premiérou sezony 2019/2020 byla autorská adaptace známé pohádky Tři oříšky v režii Šimona Spišáka. Divadlo tím doplnilo svou dramaturgii o titul pro děti a zároveň dále rozvíjelo orientaci na autorské divadlo, která se postupně stala jedním z jeho hlavních charakteristických rysů.

Tři oříšky byly uvedeny na několika festivalech, mimo jiné i na festivalu Drama Queer 2023 a ze 43. ročníku festivalu humoru a satiry Kremnické gagy si odnesly prestižní ocenění Zlatý gunár za divadelní umění.

Na podzim 2019 v Divadle nacucky! poprvé hostoval režisér Adam Svozil, který zde vytvořil autorskou performance Podvečer v listopadu u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce.

Sezona 2019/2020 byla přerušena lockdownem způsobeným pandemií COVID-19. Další premiéra se proto posunula na začátek sezony 2020/2021. Během tohoto období vznikla inscenace Zatrolleno (2020) v režii Silvie Vollmann, která volně navázala na lokální téma zavádění 5G vysílačů v Jeseníku a zároveň upozornila na fenomén trollingu a dezinformací na sociálních sítích. Mimo jiné Zatrolleno zahajovalo i slavnostní večer udělování Cen Marka Ravenhilla 2022 ve Vile Štvanice v Praze.

Následoval další lockdown a plánované spolupráce se musely odložit. V prosinci 2020 se však podařilo uskutečnit speciální projekt Psi malých ras v režii Barbory Chovancové. Divadlo nacucky! si v něm poprvé vyzkoušelo live-stream žánr. Kamery i herečky se během živého vysílání pohybovaly po celé budově a diváci tak prostřednictvím svých obrazovek sledovali představení přímo z domova. Inscenace výrazně pracovala s prostorem formou site-specific theatre a zároveň otevřela témata duševního zdraví a ženských práv. Šlo o první české divadelní zpracování polské novely Olgy Hund a právě tato inscenace odstartovala dramaturgickou linii feminismu, která je dnes pevnou součástí dramaturgie Divadla nacucky!.

Na začátku roku 2021 vystřídala Jana Žůrka ve vedoucí funkci Alžběta Kvapilová. Pandemie však stále trvala, divadla zůstávala často zavřená a plánované spolupráce se odkládaly. V létě 2021 se proto Divadlo nacucky! rozhodlo uspořádat Cirkuzkus – letní open-air přehlídku nového cirkusu, která měla být kompenzací za období, kdy divadlo nemohlo pravidelně hrát. Přehlídka měla úspěch a uskutečnila se ještě v dalších čtyřech ročnících. Cirkuzkus tak nakonec proběhl celkem pětkrát, v letech 2021–2025.

Alžběta Kvapilová vedla organizaci DW7, o. p. s., do roku 2026. Společně se Silvií Vollmann se jim během více než pěti let podařilo výrazně posílit pozici Divadla nacucky! v české divadelní komunitě a na mapě současného českého divadla. Divadlo si postupně vybudovalo svébytnou dramaturgii a prostor pro spolupráci s výraznými režijními a hereckými osobnostmi.

Sezona 2021/2022

5. sezona na Dolním náměstí

Sezona 2021/2022 byla po dvou letech pandemických omezení mimořádně bohatá na nové tituly. První zářijovou premiérou byla Zkáza totálního myšlení (2021) v režii Julie Rázusové, která výrazně rozvinula feministickou dramaturgickou linii Divadla nacucky!. Inscenace inspirovaná autobiografickou knihou Marguerite Duras Hmatatelný život otevřela tabuizované téma ženského alkoholismu. Zkáza totálního myšlení byla mimo jiné uvedena v rámci hlavního programu mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2022 a také na festivalu Venušiny dny 2025 v Praze.

Na lokální dramaturgii navázaly Otisky (2021) v režii Štěpána Gajdoše, které prostřednictvím známých i méně známých příběhů divadelně mapovaly historii Olomouce. Otisky byly uvedeny také v rámci hlavního programu festivalu REGIONY v Hradci Králové 2022.

V říjnu 2021 měla premiéru inscenace Úvod do současné trapnosti v režii Adama Svozila, který s Divadlem nacucky! spolupracoval již dříve. Tentokrát vytvořil autorskou adaptaci stejnojmenné knihy Jakuba Ryšky a Pavla Šplíchala, reflektující témata sociálních tříd a jejich možností na trhu práce, která současně přináší  satirický pohled na prostředí Olomouce. Inscenace si získala především mladé publikum a byla uvedena na festivalu NASTEVŘENO 2023 v Plzni.

Dalším titulem byla druhá koprodukce, kterou Divadlo nacucky! iniciovalo a realizovalo jako součást stálého repertoáru. Autorská inscenace Pravidla úklidu (2022) vznikla ve spolupráci s pražským A studiem Rubín a divadelním spolkem Kolonie v režii Lucie Ferenzové. Koprodukce zajišťuje pravidelné reprízy Pravidel úklidu v Olomouci i v Praze, inscenace se uváděla i na několika festivalech, mimo jiné i v rámci hlavního programu festivalu REGIONY v Hradci Králové 2023. Zároveň jde o jednu z prvních inscenací z českého divadelního prostředí, která bezprostředně reagovala na válku na Ukrajině. 

Po dvou letech bez pravidelného hraní a téměř bez nové repertoárové tvorby divadlo dohánělo odložené projekty, a sezona 2021/2022 proto byla mimořádně plodná. Pátou premiérou se stala Budoucí lokální hvězda Hochman hraje bývalou globální hvězdu Thunberg (2022), k jejíž realizaci vedení Divadla nacucky! znovu přizvalo režiséra Michala Hábu. Inscenace vznikla na objednávku divadla jako reakce na environmentální témata a rozšířila tak linii aktuálních společenských témat o ekologii. Budoucí lokální hvězda Hochman hraje bývalou globální hvězdu Thunberg byla mimo jiné uvedena na festivalu Dream Factory Ostrava 2025 a na největším multižánrovém festivalu na Slovensku – Pohoda 2023 v Trenčíně. Herec Mark Kristián Hochman se za svůj výkon v tomto monodramatu zařadil do širší nominace na Cenu Thálie 2023 v kategorii alternativní divadlo. 

Sezona 2021/2022 přinesla také zásadní změnu v postavení Studia SEN. Soubor absolventek a absolventů dramatického kurzu SENior, který Divadlo nacucky! původně pořádalo pro seniory, se postupně vyprofiloval natolik, že se začlenil pod kuratelu umělecké šéfky Silvie Vollmann. Studio SEN od té doby každý rok uvádí novou inscenaci pod profesionálním režijním vedením, která se stává součástí repertoáru divadla. V sezoně 2021/2022 uvedlo autorskou inscenaci Genetika (2022) v režii Adama Steinbauera, která navázala na dramaturgickou linii lokálních témat a přinesla příběh Johanna Gregora Mendela, úzce spjatého s regionem.

Sezona 2022/2023

6. sezona na Dolním náměstí

V sezoně 2022/2023 se Divadlo nacucky! po mimořádně náročné předchozí sezoně se šesti premiérami vrátilo ke svému standardnímu režimu.

Na podzim vytvořil pro Divadlo nacucky! autorskou inscenaci Vstup zakázán (2022) režisér Tomáš Loužný. Inspirací mu bylo lokální téma vojenského újezdu Libavá.

Na jaře 2023 připravila režisérka Barbara Herz autorskou inscenaci Tanec dervišů. Ta také navázala na linii regionálních témat a zpracovala příběh olomouckého adiktologa Dušana Dvořáka, který byl uvězněn za pěstování konopí pro léčebné účely.

Tanec dervišů byl uveden na několika festivalech, mimo jiné na Divadelním festivalu Kutná Hora 2023 a na festivalu …příští vlna/next wave…. 2023 v Brně i v Praze, kde režisérka Barbara Herz získala za tuto inscenaci ocenění Osobnost roku. Herečka Veronika Lazorčáková zároveň získala za svůj výkon v Tanci dervišů v redakční anketě platformy i-divadlo.cz ocenění za nejlepší ženský herecký výkon v kategorii Alternativa.

Další premiérou sezony 2022/2023 byla inscenace Studia SEN. Na autorské inscenaci s prvky černého humoru Vichřice v domě č. 11 (2023) soubor pracoval pod vedením režijně-dramaturgického tandemu Petra Erbese a Borise Jedináka. Vycházel přitom z reálných příběhů pěti českých seniorek, které spáchaly vraždu.

Sezona 2023/2024

7. sezona na Dolním náměstí

V předchozích třech sezónách se Silvia Vollmann jako umělecká šéfka soustředila výhradně na umělecké vedení divadla, dramaturgii a vznik repertoáru, kuratelu nových projektů, koordinaci spoluprací, umělecký provoz a budování značky. K vlastní režii se vrátila až po třech letech, kdy už Divadlo nacucky! fungovalo stabilněji a nevyžadovalo tak intenzivní péči.

Na podzim 2023 připravila autorskou inscenaci MASARYK(OVÁ) (2023) s prvky dokumentárního divadla. Díky projektu se část tvůrčího týmu dostala na tvůrčí rezidenci do New Yorku, kde se setkala s pravnučkou Charlotty Garrigue Masarykové a Tomáše Garrigua Masaryka, Charlotte Kotik, a natočila s ní rozhovor, který je součástí inscenace. MASARYK(OVÁ) navázala na téma ženských práv a feminismu a byla uvedena mimo jiné na festivalu Venušiny dny 2026 v Praze a na 24. ročníku mezinárodního festivalu Bábkarská Bystrica 2024.

Další premiérou sezony byla multižánrová inscenace Numbers (2024) v režii Alexeye Shcherbakova, která vznikla jako speciální koprodukční projekt. Na jevišti se setkal mezinárodní tým umělců a umělkyň z Ukrajiny, Slovenska, Česka a Německa. Dramaturgicky inscenace navázala na angažovanou linii Divadla nacucky! a na aktuální společenská témata. . Inscenace reflektovala společenskou realitu současné Evropy a dramaturgicky navázala na angažovanou linii Divadla nacucky!. Mimo jiné Numbers byly uvedena i na festivalu Slanický ostrov divadla 2024 v Námestove.

Poslední premiérou sezony 2023/2024 byla autorská inscenace Tragédi (2024), k jejíž režii vedení Divadlo nacucky! znovu přizvalo  Šimona Spišáka. Prostřednictvím výrazně divadelní metafory antiky se věnuje současným tématům měřitelnosti úspěchu a prodejnosti na trhu práce. Tragédi měli premiéru na festivalu Divadelní Flora 2024.

Sezona 2024/2025

8. sezona na Dolním náměstí

V sezoně 2024/2025 se do Divadla nacucky! vrátil režisér Adam Svozil s autorskou adaptací francouzského románu Didiera Eribona Návrat do Remeše. Inscenace Návrat do Remeše (přes Olomouc) (2024) výrazně pracuje s olomouckým prostředím a zároveň se stala první queer inscenací Divadla nacucky!, která vznikla z dramaturgické objednávky uměleckého vedení divadla..Inscenace v roce 2025 zahajovala bratislavský festival Drama Queer a mimo jiné byla uvedena i na festivalu Dream Factory 2026 v Ostravě.

Koncem roku 2024 měla premiéru další inscenace Studia SEN, tentokrát v režii Tomáše Soldána. Autorský projekt Bal@da (2024), volně inspirovaný příběhem prvního českého teroristy Jaromíra Baldy, se věnuje vlivu konspirací a doplňuje okruh témat polarizujích společnost, která se v tvorbě Divadla nacucky! dlouhodobě objevují.

Speciálním projektem sezony byla multimediální živá performance CHRONOSCAPE (2025), promítaná v reálném čase přímo na fasádu domu NACUCКY. Projekt vytvořila na objednávku divadla výtvarnice a režisérka Daša Krištofovičová. Performance byla třikrát uvedena pro širokou veřejnost a prostřednictvím živého obrazu mapovala vývoj a historii Divadla nacucky!.

Uvedením CHRONOSCAPE se Divadlo nacucky! vrátilo k původní myšlence části programu Cirkuzkusu – přinášet divadlo do veřejného prostoru a zpřístupňovat je co nejširšímu publiku.

Poslední premiérou sezony 2024/2025 byla autorská inscenace BLAHObytí (2025) v režii Tomáše Loužného. Inscenace vznikala metodou devising theatre a rozvíjí několik společenských témat, kterým se Divadlo nacucky! ve své tvorbě dlouhodobě věnuje, mimo jiné téma environmentálního žalu a duševního zdraví.

Sezona 2025/2026

9. sezona na Dolním náměstí

Po dvou letech připravila Silvia Vollmann pro Divadlo nacucky! novou inscenaci Flora (2025). Stejně jako její předchozí autorské projekty vznikla metodou devising theatre a vypráví příběh olomoucké rodačky Květoslavy Viestové, která během druhé světové války vedla bratislavský odboj. Flora propojuje dvě výrazné dramaturgické linie Divadla nacucky! – regionální témata a feminismus. Inscenace už byla uvedena na festivalu Setkání

Stretnutie 2026 ve Zlíně a na festivalu Divadelní Flora 2026.

Studio SEN v této sezoně uvedlo autorskou inscenaci (K)roky (2026) v režii choreografky Kateřiny Šobáňové. Poprvé šlo v repertoáru inscenací Studia SEN o čistě pohybovou a neverbální inscenaci. I tento projekt však tematicky navazuje na témata, která se v repertoáru Divadla nacucky! dlouhodobě objevují.

Poslední premiérou sezony byla inscenace Orfeus a Eurydika (2026). Do Divadla nacucky! se po téměř dvaceti letech vrátil režisér Jan Frič, který zde v době svých studentských let působil. Orfeus a Eurydika propojuje operu, performance a experiment a pro Divadlo nacucky! představuje první projekt tohoto typu. Autorská dramaturgie divadla se tímto titulem neopouští, ale naopak rozšiřuje o nový způsob práce s klasickým hudebním materiálem. Hudební úprava Gluckovy opery Orfeo ed Euridice pracuje s elektronikou a současným zvukem a původní příběh i hudební materiál zasazuje do zcela nového scénického kontextu. Inscenace měla premiéru na mezinárodním festivalu REGIONY 2026 v Hradci Králové.

Sezona 2026/2027

10. sezona na Dolním náměstí

Po pěti letech ve vedení divadla i celé organizace předala Alžběta Kvapilová ředitelskou funkci Davidu Butulovi. Silvia Vollmann zůstává uměleckou šéfkou Divadla nacucky! a vstupuje do své desáté sezony v jeho vedení. Divadlo nacucky! zároveň zahajuje desátou sezonu svého působení na Dolním náměstí.